Bolest nohou a křeče s sebou nesou emoční vypětí a stres

Lidé s chronickým žilním onemocněním, kterým trpí až 60 % Čechů a Češek v dospělém věku[1]Karetová et al. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře: Chronické žilní onemocnění – Novelizace 2021. SVL ČLS JEP Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2021., často kvůli bolesti nohou nemohou pomalu ani vyjít schody. Ti se sedavý zaměstnáním bojují pro neustále brnění, těžkost a bolest s koncentrací. Kvůli otokům a pocitu tíhy si mnohdy po návratu domů musí dát na chvíli nohy nahoru, než začnou dělat cokoliv jiného. Noční křeče jim mnohdy narušují spánek. Jeho nedostatek postupně prohlubuje únavu a s ní související pasivitu a také izolaci, kdy po probdělé noci nezbývají síly na koníčky a sociální kontakty.  

Sukni s křečovými žilami v žádném případě 

Důvodem k vyhýbání se některým volnočasovým aktivitám mohou být nohy plné nehezkých metliček a křečových žil. „Pro sebevědomí žen je důležité, aby byly samy se sebou spokojené. Viditelné, nevzhledné žíly mohou významně ovlivnit to, jak se ženy vnímají a například i oblékají. Pocit nespokojenosti přitom zůstává i po zakrytí nedostatků. Nejistota a napětí tak mohou růst a dál se umocňovat,“ říká psycholog Mgr. Alexander Tomeček z Ostravy. 

Apatie vedou k nedostatku sil na změny 

Jak se ale obtíže stupňují, psychická zátěž roste. Prohlubující se obavy pak mohou vést až k silnému emočnímu vyčerpání, kdy lidé nemohou najít odhodlání ke změně. „Stres je nejčastěji chápán jako něco akutního. Pacienty s chronickým onemocněním ale trápí spíše tak zvaný očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech. Dlouhodobý strach se pak může projevit tak zvanou chronickou stresovou reakcí vyznačující se zvýšenou únavou, pasivitou, ale také dalšími následky dlouhodobého stresu na fyzické úrovni. Ty zhoršují zdraví pacienta a znesnadňují jeho léčbu,“ vysvětluje psycholog.  

Pro léky na křečové žíly a bolest nohou navštivte lékaře 

První cesta nemocných mnohdy vede do lékárny v naději, že zde dostanou rychle řešení.  Chronické žilní onemocnění ale vyžaduje dlouhodobou nepřetržitou komplexní léčbu. Proto by tím, ke komu nemocní zamíří v první řadě, měl být praktický lékař. „Lidé mohou návštěvu lékaře odkládat například kvůli obavě, že ten nebude příznaky považovat za dostatečně závažné a pacientovi to dá najevo. Již samotná tato představa, kdy by pacient odcházel s nálepkou hypochondra, ho může od návštěvy odborníka odradit. To platí hlavně v případě počátečního rozvoje chronického žilního onemocnění, kdy se jedná o subjektivní příznaky, zatím bez viditelných projevů v podobě metliček a křečových žil,“ doplňuje Mgr. Tomeček.