Před samotným vyšetřením je pro lékaře důležité cílenými dotazy získat nejen důvěru pacienta, ale především kompletní představu o příznacích, které onemocnění provázejí. Základní je údaj o délce trvání potíží a dosavadní léčbě. Následují dotazy, týkající se výskytu jednotlivých příznaků a jejich charakteristik.
U krvácení se ptáme na jeho výskyt (při stolici, mimo stolici, pravidelně, nepravidelně), vzhled krve (jasně červená, tmavě červená, tekutá, sražená, černá stolice), zda je krev samotná či smíšená se stolicí, na lokalizaci (na povrchu stolice, smíšená ve stolici nebo pouze na toaletním papíru) a intenzitu krvácení (po kapkách, prudké, stříkající, stopové).
V případě bolesti zjišťujeme výskyt (při stolici, po stolici a nezávisle na stolici), její lokalizaci, event. propagaci (v okraji řiti či uvnitř konečníku), charakter (bodavá, řezavá, tupá, pulsující, pálivá) a je-li přítomna i bolest břicha a nadýmání.
Dále se dotazujeme, zda si nemocný nahmatal nějaká zduření či hmatné útvary uvnitř a kolem řitního otvoru, pozoruje-li sekreci z konečníku (hlen, hnis, pocit vlhnutí) nebo jestli pociťuje svědění. Zjišťuje se konzistence stolice: zácpa, průjem (počet a vzhled stolic), střídání zácpy a průjmu, „úzká stolice“. Následují dotazy na chuť k jídlu, eventuální hmotnostní úbytek, teploty, doprovodné obtíže s močením či gynekologické potíže (u žen). Pro stanovení rizika genetické zátěže nádorovým onemocněním se dotazujeme na výskyt nádorového onemocnění v rodině a to zejména u sourozenců, rodičů a prarodičů pacienta.
Po získání výše uvedených anamnestických údajů následuje vyšetření lékařem. Vhodné je pacienta o každém kroku ve vyšetřování předem informovat. Fyzikální vyšetření břicha zahrnuje pohled, poslech, poklep a pohmat. Poté je pacient vyšetřován v poloze na kolenou a loktech s prohnutím v bederní páteři s koleny mírně od sebe. U nemocných, kteří nejsou schopni pokleku, je zvolena vyšetřovací poloha na levém boku. Lékař zahajuje proktologické vyšetření pohledem na oblast řitní krajiny, což umožní posoudit asymetrii, zduření a barvu kůže a odhalit tak přítomnost ekzému, otoku, jizev, píštělí, bradavic a trhlinek kolem řitního otvoru.
Po odtáhnutí hýždí od sebe lze dobře vyšetřit samotný řitní otvor: jeho uložení, tvar, edém, jizvy, výčnělky, prolabující hemoroidální uzly, polypy a nádory. Po výzvě ke stažení svěrače a zatlačení je patrná funkce svěrače. Pohmatem je v okolí řiti zjišťováno zduření, ložisko abscesu (hnisavé hlízy), nádory a jizvení. U píštělí lze pohmatem sledovat také jejich průběh pod kůží.
Vyšetření per rectum (zasunutí prstu do řitního kanálu a konečníku) je prováděno prstem v rukavici potřené vhodným lubrikantem. Vyšetří se pozorně řitní kanál a dolní část konečníku a zjišťuje se bolestivost, lokalizace bolesti, stah svěračů, zúžení (jizvou, zánětem, nádorem) nebo přítomnost rezistence (ložisko zánětu, nádor, polyp, trombózovaný hemoroid). Vyšetřením lze dosáhnout do hloubky 7-8 cm.
generální partnerpartneři
Vyrobilo: We Make Media, s.r.o.
Informace, doporučení a rady prezentované na webu www.zilniporadna.cz nemohou být chápány jako individuální lékařská péče příslušného lékaře. Nelze je rovněž považovat za lékařskou konzultaci nebo doporučení léčebného postupu pro konkrétního pacienta. Informace o dané problematice zveřejněné na těchto webových stránkách v žádném případě individuální lékařskou péči nenahrazují a slouží pouze jako obecné informace na příslušné téma. Výslovně žádáme všechny návštěvníky webu, aby se vyvarovali ,,samoléčení“ a svůj zdravotní stav a aktuální problémy řešili po poradě se svým ošetřujícím lékařem.
